Varhanářská dílna Kánský a Brachtl byla založena v dubnu roku 1995.
Na začátku svého působení na tuzemském trhu byla její činnost zaměřena na rekonstrukce a stavbu nástrojů s elektrickou trakturou. V tomto raném období vznikly 2 významné velké koncertní nástroje v Karviné (1997) a Odrách (1998). Zlomový okamžik ve vývoji dílny byla zakázka na pietní restaurování velkých třímanuálových varhan v katedrále sv. Víta v Praze (1999-2001). Za tuto zdařilou práci je dílna do dnešních dnů významně ceněna v oboru restaurování varhan a byli jí svěřeny další náročné restaurátorské a rekonstrukční zakázky.
Další významnou prací byla zakázka na stavbu nových dvoumanuálových varhan pro kostel sv. Antonína v Hradci Králové v roce 2001. Dílna zde opustila nedokonalý systém s elektrickou trakturou a vrátila se k tradicí ověřené mechanické traktuře. Nástroj hned po svém vzniku vyvolal u odborné veřejnosti velký ohlas. Bylo na něj natočeno několik CD a byl rovněž vybrán roku 2002 jako příspěvek vysílání přímého přenosu Českého Rozhlasu do Eurorádia. 
Jaromír Kánský a Josef Brachtl se dále věnují odbornému vzdělání stavby a restaurování píšťalových varhan. Podnikli řadu studijních cest do západní Evropy (Holandsko, Německo, Francie, Itálie), kde se měli možnost seznámit jak s významnými historickými i moderními nástroji, tak také s varhanáři a organology. Bez těchto zkušeností by nemohla vzniknout řada dalších nástrojů, která už přímo čerpá ze zahraničních a historických pramenů a odklání se definitivně od tovární krnovské praxe.

Varhanářská dílna Kánský a Brachtl s úspěchem staví moderní mechanické nástroje do moderních prostor: Například varhany trapistického kláštera v Novém Dvoře u Teplé ve spolupráci s významným architektonickým atelierem Johna Pawsona v Londýně (2007); varhany v kostele Panny Marie ve Strašnicích v Praze (2008);  nové varhany v Darkovicích u Hlučína (2010) a stavba nového dvoumanuálového nástroje pro trapistický klášter v Sept-Fons ve Francii, znovu ve spolupráci s atelierem Johna  Pawsona (2010).

Dílna také staví přesné repliky varhan ze 17. a 18. století: varhany v kostele sv.Jana Křtitele v Hlučíně (2006); v Humpolci (2004); ve Smiřicích (2009) a také její nejvýznamnější nástroj do Břevnovského kláštera v Praze (2007).  Tyto varhany jsou stavěny jako repliky včetně materiálů, jeho ručního opracování, konstrukce a způsobu intonace s historickým laděním.
Důraz je kladen na řemeslné zpracování mistrovských nástrojů, tak aby  provedení bylo v souladu s jejím zvukovým ideálem.

Významné zkušenosti dílna získala při restaurování historických nástrojů. V dílně tak byly realizovány restaurace vzácných nástrojů z Prahy, Ostravy, Krnova, Opařan, Náměště nad Oslavou a dalších měst. V roce 2011 varhanářská dílna dokončila společně s Německou firmou Eule Orgelbau náročné restaurování varhan z roku 1780 u Nejsvětějšího Salvatora v Praze. 

Dalším přelomem bylo restaurování varhan Abrahama Starcka z roku 1702 v Praze 1 u Křížovníků. Pro dílnu Kánský-Brachtl se jednalo o nejvýznamější počin v restaurování. Nástroj pana Starcka je mistrovským dílem, z kterého je možné nekonečně čerpat vzor a inspiraci pro další práci.

Jaromír Kánský je držitelem licence k Restaurování varhan Ministerstva Kultury ČR od roku 1740 a Josef Brachtl k Restaurování varhan od roku 1700.